Část jara jsme vůbec nelétali, zrušili jsme 3. polní koncert, odvolali jsme Zavírání nebe. Asi toho bylo ještě víc, co jsme kvůli té mikroskopické potvoře museli zrušit.

Ale přitom jsme opravili „past na mamuty“, kterou nám vyrobila příroda po červnových deštích na dráze 25, dokončili jsme opravy střech a nátěry přilehlého okolí, zlepšili stav vlečné.
Pořádali jsme letní soustředění, nalétali s větroni na přeletech přes 16,6 tisíce kilometrů. VAP skončil na 34. místě v CPS (tak vysoko jsme ještě nikdy nebyli :). Na první sólo se dostalo 5 žáků plachtařské školy. Uskutečnili jsme několik navijákových dní, pořádali výcvik dvojvleků. To při zachování fyzického a duševního zdraví našich členů a finančního zdraví VAPu.

Je to hodně nebo málo? Nevím… Ale věřím tomu, že v roce 2021 to bude jenom lepší. Už se těším a doufám, že Vy taky.

Statistika s pořadím pilotů VAP dle bodů v CPS je v příloze.